Pitná voda

Míra koncentrace ionizovatelných anorganických a organických součástí vody. (Dříve se používal pojem měrná elektrolytická vodivost).

Vyšší hodnoty negativně ovlivňují jakost pitné vody. Jsou primárním produktem rozkladu většiny organických dusíkatých látek rostlinného i živočišného původu. Nejčastěji mohou být důvodem vyšších koncentrací ve vodách splaškové odpadní vody, fekálie, odpady ze zemědělských výrob, dusíkatá hnojiva z polí, která se infiltrací nebo splachem dostávají do podzemních a povrchových vod. Ukazatel, který při náhlém zvýšení slouží jako indikátor možného fekálního znečištění podzemní vody, společně se zvýšeným množství dusitanů a CHSK (Mn). Nízké koncentrace jsou součástí geologického podloží.

Vyšší koncentrace ovlivňují nepříznivě chuť a korozní schopnost vody a spolu se zvýšeným obsahem sodíku může být rizikem pro nemocné se sodíkovou dietou. Nízké koncentrace desítek mg/l jsou přirozenou součástí geologického podloží. Vyšší koncentrace ve vodách může být způsobena zvětráváním hornin ložisek kamenné soli a draselných solí do vod, prosakováním odpadů ze zemědělské výroby, z posypových solí používaných v zimních měsících. Chloridy jsou hygienicky nezávadné, ale při vyšších koncentracích (nad 200 mg/l) ovlivňují chuť vody.

Zvýšený obsah poukazuje na nadměrné používání hnojiv, únik odpadních vod ze septiků či živočišných farem.  Zdravotní riziko spočívá v tom, že se v zažívacím traktu redukují na toxické dusitany. Ty v žaludku reagují se sekundárními aminy z potravy za vzniku N-nitroso sloučenin, které jsou podezřívány z karcinogenního účinku. Dále reagují v krvi s hemoglobinem za vzniku methemoglobinu, který není schopen přenášet kyslík. V množství jednotek mg/l jsou přirozenou součástí vod.

Jsou reaktivnější formou oxidovaného dusíku než dusičnany. Rizika podobná

Číselné vyjádření stupně kyselosti nebo zásaditosti vody (stupnice 0-14). Optimální je neutrální rozmezí okolo 7.

Běžná součást přírodních vod, obsah ve vodě se může zvyšovat korozí potrubí. Vyšší koncentrace mohou negativně ovlivňovat senzorické kvality voda, vyvolávat zákal, barvit prádlo.

Častý je společný zvýšený výskyt se železem. Mangan barví Do hnědočerna, železo do rezava. Ve vysokém množství je neuorotoxický.

Snížení průhlednosti vody je vyvolané přítomností koloidních látek ( pyl, prach, jemně rozptýlení anorganické a organické látky) . Vysoký zákal poukazuje na kontaminaci.

Jsou součástí přírodních vod. Vyšší koncentrace mohou ovlivnit chuť vody a ve sloučenině s hořčíkem způsobit průjmy u přechodných spotřebitelů. Mohou též způsobovat technické potíže jako korozi nebo usazování vodního kamene.

Přibližná míra koncentrace elektrolytů ( iontově rozpuštěných látek) ve vodě. Nepřímo vyjadřuje obsah minerálních látek.

Chemická spotřeba kyslíku  (oxidovatelnost) slouží k odhadu organického znečištění vody. Vyšší číslo poukazuje na možné znečištění vody organickými látkami živočišného nebo rostlinného původu. Jedná se tedy o nespecifický ukazatel vody, který slouží k odhadu organického znečištění vody (výluhy z půdy a sedimentů, listí a tlejícího dřeva, produkty životní činnosti rostlinných, živočišných organismů a bakterií, odpadů ze zemědělské činnosti). 

Jde o prvky ve vodě ze zdravotního hlediska žádoucí. Vysoká tvrdost může způsobovat technické problémy, špatně rozpouští mýdlo, může se usazovat ve formě vodního kamene ve varné konvici apod. Jejich množství ve vodách závisí na horninách (skalnaté podloží, vápencové skály, hloubka zdroje vody). Z hygienického hlediska jsou vápník a hořčík netoxické, naopak jejich přítomnost v pitné vodě je žádoucí (hořčík je aktivátor několika set enzymových reakcí, nedostatek zvyšuje riziko cévních spasmů, srdeční arytmie; vápník je součástí kostí, ovlivňuje srážení krve, nervosvalovou dráždivost). Hořčík je ve vodách obvykle zastoupen v nižší koncentraci než vápník.  Při vyšších koncentracích Ca+Mg dochází při zahřívání vody reakcí k vyloučení CaCO3, který se usazuje jako kal nebo může tvořit tuhé nánosy v potrubí nebo bojlerech.

Výskyt těchto mikroorganismů ve vodě je hlavním indikátorem fekálního znečištění vody ( humánního či animálního).

Jsou neškodné, saprofytické bakterie, osídlující střevní trakt, ale žijící běžně i v půdě. Jsou považovány za ukazatel účinnosti úpravy a desinfekce vody. 

Představují indikátor obecné kontaminace. Přinášejí informaci o celkovém bakteriálním znečištění vod, zvýšené počty signalizuji znečištění okolí nebo nebo poruchy úpravy vody nebo desinfekce.

Stejné jako v případě kultivace 22°C , jen poukazují na teplokrevné organismy.